Ossian
Ossian, jinak hláskoval Oisín, syn Fingal (Fionn gumák Cumhail), je básník a bojovník fianna v Fenian cyklu gaelské literatury (také, vidět irské bájesloví). On je vypravěč hodně z cyklu. Hláskování Ossian je zvláště spojený s cyklem básní James Macpherson který on prohlašoval k překládali od starověkých zdrojů v Skotech gaelský.
James Macpherson, skotský básník, dále komplikoval scénu tím, že kooptuje množství charakterů a výkresů od gaelské literatury, transformovat je významně v procesu. On prohlašoval, nicméně, k přeložili je ze starověkých zdrojů v Skotech gaelský, a rozruch nad “hodnověrností” pokračoval k daru.
V 1760 Macpherson vydával angličtinu-text jazyka Fragmenty antické poezie sbírané ve skotské vysočině Skotska, a později ten rok získal další rukopisy. V 1761 on prohlašoval k našli epos na předmětu hrdiny Fingal (Macphersonova verze Fionn) napsaný Ossian. On vydával překlady to během příští nemnoho roků, kulminovat sebraným vydáním; Práce Ossian, v 1765. Nejslavnější těchto básní byl Fingal zapsaný 1762. Básně dosahovaly mezinárodního úspěchu a byly prohlásené jako keltský ekvivalent ke klasickým spisovatelům takový jako Homer. Mnoho spisovatelů bylo ovlivňováno pracemi, včetně mladých Walter Scott a německý spisovatel J.W. von Goethe, jehož vlastní německý překlad části Macphersona je čísla práce prominentně ve vrcholné scéně Sorrows Younga Werther. Goethe kolega Johann Gottfried Herder napsal esej titulovaný Výtažek z korespondence o Ossian a písně starověkých národů v brzkých dnách Sturm und Drang hnutí.
Tam byl bezprostřední spory o požadavky Macphersona, pro literární a politické důvody. Macpherson podporoval skotský původ pro materiál, a byl hotly protilehlý irskými historiky, kteří sáhli s nějakým ospravedlněním že jejich dědictví bylo vyhrazeno. (Ve skutečnosti, oba Skotsko a Irsko rozdělilo obyčejnou gaelskou kulturu během období ve kterém básně jsou soubor a nějaká Fenian literatura obyčejný v obou země byly složeny ve Skotsku.)
Spor zuřil na do dávných dob 19. století, se spory jak k zda básně byly založené na irských zdrojích, na zdrojích v angličtině, na gaelské fragmenty pletené do jeho vlastního složení jako Samuel Johnson uzavřely, nebo velmi na Skotech gaelská ústní podání a rukopisy jako Macpherson prohlašovali. Moderní učenci demonstrovali, že Macpherson opravdu sbíral skotské gaelské Ossianic balady, ale adaptoval je k současným citlivostem změněním originálních povah a nápadům a představil jeho skvělou dohodu vlastní (vidí Derick Thomson Gaelské zdroje Macphersona je “Ossian”, 1952). Mnoho cítit, že otázka hodnověrnosti by neměla zastínit uměleckou hodnotu a kulturní význam básní.